Květen 2016
Cesty vedou tam a zpět a všude někdo na někoho nebo něco čeká. Sochy na věčný klid, kočka před domem třeba na růži nedbale utrženou ze zahrady.
Co se stane, když hra začne hrát hráče?
Neboť jsme jako kmeny stromů ve sněhu. Napohled tu hladce spočívají a řekl bys, že stačí malý náraz, abys je odsunul. Nikoli, nejde to, jsou totiž z půdou pevně spojeny. Ale hleďme, dokonce i to je pouhé zdání. (Konec povídky)
Ráda tu zase vidím články. Opět málo textu, na můj vkus, ale zase o to víc se mi asi líbí, když je tak vzácný.
OdpovědětVymazatTak děkuji, budu se snažit :)
VymazatJéé tvoje fotky jsou nádherný ! a ta liška v posteli ? tu hned potřebuji na mazlení. Krásné :-)
OdpovědětVymazatDěkujuu <3 Byl to dárek od bráchy do dospělosti a udělal mi velkou radost. Jen škoda, že se mnou víc necestuje!
VymazatOdkud je ta fotka bílých schodů? Mimochodem, je krásná, stejně jako všechny ostatní :).
OdpovědětVymazatJakási škola na Karlíně. A děkuji moc!
VymazatKouzelné střípky.
OdpovědětVymazatDěkuji (:
VymazatTo jsou prostě tak skvostné fotky. Doufám, že zase brzy bude nový článek. :3
OdpovědětVymazatDěkuji, snad to teď zvládnu častěji! :)
VymazatMoc krásné fotky. Ta liška je top. Odkud ji máš? :-))
OdpovědětVymazat