Dotýkám se přírody
procházkuju.
a tak mě to uklidňuje. praskavý zvuk listů pod nohama, zpěv ptáků a vítr tančící mezi stromy, to všechno nenuceně tlumí ten tiše kvílivý hlas vycházející odněkud ze zapomenutého rohu mysli, který volá po klidu a harmonii.
naordinovala jsem si terapii samotou, ale přesto v prázdném lese nikdy nejsem sama.
nechávám se fascinovat pohybem a vzájemnou interakcí stínů, kontrastů a linií. a chci se dotýkat, opravdicky a ne jako stín, zelený přírody a tebe. dvě malý velký radosti, co mi tu zbyly.
do uší:
Moc hezké fotky i text
OdpovědětVymazatdíky Ti!
VymazatKrásné fotky!
OdpovědětVymazatwww.jdeocestu.blogspot.cz
děkuji :)
VymazatPoměrně dobrý článek, jen mne trochu mrzí, že je tam, stejně jako v předchozím, dost fotek a málo textu. Na druhou stranu na mě ta s lesem zapůsobila, docela by mne zajímalo, kde je...
OdpovědětVymazatNěkdy je pro mě složité formulovat myšlenky do slov, a tak se raději vyjadřuji fotkami :) Je to v mém oblíbeném lese v místě mého bydliště.
Vymazat